INTERVALY – PRAKTICKÝ PŘEHLED

Na této stránce si můžete prostudovat nebo zkopírovat užitečnou příručku vytvořenou naším učitelem Janem Malinou. Kliknutím na šedé tlačítko přehrávače pod každým notovým příkladem spustíte přehrávání probírané látky. Proto před studiem této stránky zapněte reprodukční soustavu připojenou k Vašemu počítači.

Celou příručku ve formátu PDF (ovšem bez zvukových ukázek) si také můžete stáhnout zde:

Soubor PDF
Intervaly – praktický přehled618 kB
 

Úvod
V hudbě je interval pojmenování vzdálenosti mezi dvěma tóny, které zaznívají po sobě (bezprostředně nebo ob několik tónů – melodicky – vzestupně, sestupně) nebo současně (harmonicky – ve dvojhlasu, v akordech atp.).

Intervaly nepotřebujeme znát k tomu, abychom zahráli písničku. Potřebujeme je znát k tomu, abychom dobře rozuměli kapelníkovi, spoluhráči, učiteli, notovému zápisu – potřebujeme je ke komunikaci, abychom se domluvili. Zcela nepostradatelné jsou při čtení a psaní akordových značek.

Nejužitečnější je znát intervaly komplexně – znát jejich pojmenování, jak zní a kde se hrají na nástroji, jak se píší do not a akordových značek, je dobré umět je zazpívat – vše pak dává větší smysl.

V praxi se používají intervaly:

1. Čisté
a. prima/ oktáva
b. kvarta/undecima
c. kvinta/duodecima

2. Velké a malé
a. sekunda/nona
b. tercie/decima
c. sexta/tercdecima
d. septima

3. Od čistých, velkých a malých odvozené – zvětšené a zmenšené.

Pro větší přiblížení se praxi uvádím ukázky použití některých intervalů v akordech a ve dvojhlasu.

Prima
Čistá prima je unisono dvou nástrojů/zpěváků. Dva stejné tóny.

01opr

 

 

 

 

 

 

Melodie hraná dvěma nástroji ve stejné oktávě jsou souběžné čisté primy.

02

 

 

 

 

 

 

 

Sekunda
Sekundy jsou dvě. Malá sekunda = půltón, velká sekunda = celý tón. Proč není čistá sekunda? Představte si malou a velkou sekundu je jako dvě dívky, z nichž je sice jedna vyšší a druhá nižší, ale jsou povahově stejné, mluví – zní velmi podobně. Nemůžeme o jedné z nich říct, že je lepší – čistá a o druhé, že je horší – zmenšená/zvětšená jen proto, že je vyšší nebo nižší. Bylo by to nespravedlivé. Musíme jim naslouchat a hodnotit jejich charakter ne vzhled. Nelze říct o velké sekundě, že je čistá

03

 

 

 

 

a o malé sekundě, že je zmenšená.

04

 

 

 

 

Vždyť zní obě podobně. Není mezi nimi velký rozdíl a v hudbě se používají rovnocenně (stupnice, melodie, průchody, průtahy, zahuštěné akordy). I když zní obě sekundy disonantně – to je nelibozvučně, v hudbě se hojně používají.

V akordických značkách se objevuje označení velké sekundy číslicí 2. Zní mezi basem a některým z vrchních hlasů například v průtažných akordech (sus = suspended) nebo jako přidaný tón (add2).

05-07opr

 
 

 

A ve dvojhlasu se používají obě sekundy například jako střídavý tón (ukázka 8), průchodný tón (ukázka 9) nebo v průtahu (ukázka 10).

08-10

 
 

 

Tercie
S terciemi je to podobné jako se sekundami. Jsou dvě – velká tercie a malá tercie. Doporučuju, představte si je jako dvě dívky. Jedna je trochu vyšší – velká tercie,

11

 

 

 

 

druhá trochu nižší – malá tercie,

12

 

 

 

ale povahově (zvukově) jsou si velmi podobné. Nemůžeme o jedné říct, že je lepší – čistá a o druhé, že je horší – zmenšená jen proto, že je jedna vyšší a druhá nižší.

Tercie zní dobře – libozvučně. Skládají se z nich akordy. V akordových značkách se pro označení velké tercie (v durových akordech) mezi basem a některým z vrchních hlasů nepoužívá většinou žádné označení, někdy však velké písmeno M. Pro označení malé tercie (v mollových akordech) se používá většinou malé písmeno m, nebo zkratka slova minor – mi, min, někdy také pomlčka –. Mollový akord se někdy zapisuje malým písmenem hlavního symbolu značky (a = akord a moll, c = akord c moll atp.).

13-14

 

 

 

 

 

V dvojhlasu zní malé i velké tercie dobře. Často zní souběžně – paralelně. Přirozenější je, když se malé a velké tercie* ve dvojhlasu kombinují.

15

 

 

 

 

 

 

Výhradně velké (ukázka 16) nebo výhradně malé (ukázka 17) souběžné tercie zní zajímavě, ale ne vždy zcela přirozeně.

16-17

 

 

 

 

 

 

Kvarta
Čistě znějící kvarta je jen jedna.

18

 

 

 

Protože pokud tuto vzdálenost o jeden půltón zvětšíme, dostaneme interval, který by se sice mohl jmenovat velká kvarta, ale nejmenuje se tak, protože zní velmi odlišně.

19

 

 

 

Představte si je opět jako dvě děvčata. Jedno nižší a jedno vyšší. Moc se spolu nekamarádí – jsou úplně jiné povahy. Jedno mluví klidným hlasem a druhé vrčí jako pes. I když používáme v hudbě oba tyto intervaly, je spravedlivé, když říkáme čistě znějící kvartě čistá kvarta a od ní odvozenému disonantnímu intervalu zvětšená kvarta.

Poznámka: Pokud vzdálenost dvou tónů svírajících čistou kvartu zmenšíme o jeden půltón, dostaneme interval, který zní stejně jako velká tercie. Teoreticky se jmenuje zmenšená kvarta, ale v nejběžnější praxi se s ní setkáme vzácně.

V akordických značkách se pro označení čisté kvarty používá číslice 4. Pro označení zvětšené kvarty #4 nebo +4.

Čistá kvarta se používá podobně jako sekunda v durových průtažných akordech (sus).

20-22opr

 
 

Nebo také v mollových akordech jako přidaný tón (add4).

23-24

 

 

 

 

Ve dvojhlasu se kvarty používají různě. V jazzu zcela volně, v renesanční hudbě naopak obezřetně. V akordech (troj a vícehlasu) zní bez ohledu na žánr téměř vždy výborně.

Zajímavé je, že zvětšená kvarta zní trochu nešikovně i v rámci jediné melodie. Všimněte si, že tón, který v následující ukázce zní po zvětšené kvartě*, působí poněkud odtrženě.

25

 

 

 

Zvětšenou kvartu je dobré rozvést.

26-28

 

 

 

 
 

Poznámka: Se zmenšenou kvintou je to obdobné (viz níže).

Kvinta
Čistě znějící kvinta je podobně jako kvarta jedna – jde o její obrat. Pokud nižší tón z dvojice tónů svírajících čistou kvartu zvýšíme o jednu oktávu (viz níže), dostaneme čistou kvintu (ukázka 29). Stejně tak, pokud vyšší tón z dvojice tónů svírajících čistou kvintu snížíme o oktávu, dostaneme čistou kvartu (ukázka 30).

29-30

 

 

 

 

 

 

V akordických značkách se pro označení čisté kvinty většinou nepoužívá žádné označení. Je přirozenou součástí běžných durových a mollových akordů. Pokud je však ve značce uvedeno například C5, znamená to, že máme vynechat tercii z durového akordu. Místo celého akordu pak zní jen čistá kvinta C-G nebo C-G-C. Těmto souzvukům se někdy říká Power Chords.

Pro označení zmenšené kvinty se v akordových značkách používá b5 nebo -5. Zmenšená kvinta je také přirozenou součástí zmenšených akordů označených o, zmenšeně malých septakordů označených ø nebo ø7 nebo alterovaných akordů označených alt (viz níže).

Zmenšená kvinta (ukázka 31) je zajímavá tím, že zní stejně jako zvětšená kvarta (ukázka 32).

31-32

 

 

 

 

V harmonii i melodii se však oba intervaly používají trochu odlišně. Například v doprovodných akordech se zvětšená kvarta používá tehdy, když má znít spolu s ní také čistá kvinta (ukázka 33). Zmenšená kvinta se používá naopak tehdy, když má znít místo čisté kvinty (ukázka 34).

33-34opr

 

Pokud vzdálenost tónů svírajících čistou kvintu o jeden půltón zvětšíme, bude znít zvětšená kvinta (ukázka 35), zvukově je to totéž co malá sexta (ukázka 36).

35-36opr

 

 

 

 

 

V hudbě se však zvětšená kvinta i malá sexta používají odlišně. Zvětšená kvinta bývá součástí zvětšených akordů.

37opr

 

 

 

 

Malá sexta zní spíše v obratech akordů. Přímo součástí kvintakordu je vzácně (viz níže). Pro označení zvětšené kvinty se ve značkách používá aug, #5, +5 nebo jen +. Zvětšená kvinta je také přirozenou součástí alterovaných akordů označených alt (viz níže).

Sexta
Se sextami je to podobné jako s terciemi, protože pokud nižší tón z dvojice tónů svírající velkou tercii (v.3)  přesuneme o oktávu výš, dostaneme malou sextu (m.6 – viz ukázka 38). Pokud nižší tón z dvojice tónů svírající malou tercii (m.3) přesuneme o oktávu výš, dostaneme velkou sextu (v.6 – viz ukázka 39).

38-39opr

 

 

 

 

 

A opačně. Obratem se z velké sexty vytvoří malá tercie (ukázka 40) a z malé sexty velká tercie (ukázka 41).

40-41

 

 

 

 

Pomůcka s dvěma dívkami funguje i zde. Je tedy velká a malá sexta.

V akordických značkách se pro označení velké sexty používá číslice 6. Bývá součástí durových (ukázka 42) i mollových (ukázka 43) akordů.

42-43

 

 

 

 

Pro označení malé sexty se sice používá b6, -6, ale někdy může být její použití zbytečné, například akord e moll s malou sextou – Em7(b6) je přehlednější i přesnější zapsat jako akord C dur s velkou septimou s basovým tónem E – Cmaj7/E.

44

 

 

 

 

 

Septima
Septimy jsou dvě. Je to s nimi podobné jako se sekundami – jsou jejími obraty. Pokud nižší tón z dvojice tónů svírající velkou sekundu (v.2) přesuneme o oktávu výš, dostaneme malou septimu (m.7 – viz ukázka 45) a pokud přesuneme o oktávu výš nižší tón z dvojice tónů svírající malou sekundu (m.2), dostaneme velkou septimu (v.7 – viz ukázka 46).

45-46

 

 

 

 

 

 

A opačně. Obratem se z velké septimy vytvoří malá sekunda (ukázka 47) a z malé septimy velká sekunda (ukázka 48).

47-48

 

 

 

 

 

 

Pomůcka s dvěma děvčaty funguje opět i zde. Velká a malá septima zní podobně (disonantně), nebylo by přesné jednu považovat za základní – čistou a druhou od ní odvozovat a považovat ji za zmenšenou – odlišně znějící.

V akordických značkách se pro označení velké septimy používá označení maj7 (major), ma7 nebo j7, Ma7, M7, Δ nebo Δ7. Je přirozenou součástí akordu Cmaj9, G/C aj.

Poznámka: V akordových značkách bohužel nepanuje jednota a mnoho si hráč musí domyslet z kontextu.

49-51

 

 

 

 
 

Pro označení malé septimy se používá pouze číslice 7. Malá septima je typická pro dominantní akordy.

52-54

 

 

 

 
 

Malá septima je také přirozenou součástí tzv. zmenšeně malého septakordu – m7(b5) nebo ᴓ.

55-57

 

 

 

 
 

Oktáva
Čistě znějící oktáva je jedna (č.8). Zní podobně jako čistá prima (č.1).

58

 

 

 

 

 

 

V oktávách často hrají melodické nástroje.

59

 

 

 

 

 

 

 

Podle zvuku můžeme intervaly rozdělit na tři skupiny.
1. Prázdné (prázdně znějící) jsou – čistá prima, čistá kvarta*, čistá kvinta a čistá oktáva.
2. Plné (plně znějící) jsou – malá a velká tercie, malá a velká sexta.
Poznámka: Prázdným a plným intervalům se souhrnně říká konsonance – dobře znějící – libozvučné intervaly. Pozor, čistou kvartu* se někdy (například při vytváření dvojhlasu) vyplatí považovat za disonanci.
3. Disonantní (nelibozvučné) – malá a velká sekunda, někdy také čistá kvarta* (ve dvojhlasu), zvětšená kvarta, zmenšená kvinta, malá a velká septima.

Intervaly přesahující oktávu
Zní podobně, jako výše probrané intervaly. Vzdálenost se navyšuje o jednu oktávu. Kvalita intervalů (čistá …, malá …, velká …) zůstává beze změny.

Nona
Nony jsou v základu dvě – velká (ukázka 60) a malá (ukázka 61). Podobně jako sekundy. Jde o jejich obrat. Ve zvuku se liší nony od sekund menší vtíravostí.

60-61

 

 

 

 

V akordických značkách se používají obě, pro velkou nonu se používá označení 9 a pro malou nonu b9 nebo -9. Pokud se má velká nona do akordu (durového i mollového) pouze přidat, píše se ve značce add9 (ukázka 62). Pokud se má spolu s velkou nonou použít i velká septima, píše se maj9 (ukázka 63). Pokud se má spolu s velkou nonou použít malá septima (dominantní akord), píše se jen číslice 9. V dominantních akordech často zní nona malá (ukázka 64).

62-64opr

 

 

 

 
 

Podobně u mollových akordů. V mollových akordech však nezní malá nona tak dobře, jako v durových.

Decima
Decimy jsou v základu dvě – malá a velká. Podobně jako tercie. Ve zvuku se liší decimy od tercií větší plností v nižších polohách.

65-66

 

 

 

 

 

Zní dobře (podobně jako tercie) v souběžných sledech, kde se kombinují velké decimy* s a malými.

67

 

 

 

 

 

 

Výhradně velké (ukázka 68) nebo malé decimy (ukázka 69), zní v paralelním pohybu zajímavě, ale ne vždy zcela přirozeně. Stejně jako u tercií.

68-69

 

 

 

 

Undecima
Čistě znějící undecima je jedna. Podobně jako kvarta.

70tluste_cary

 

 

 

 

 

Ve značkách se používá spíše v mollových akordech. V durových akordech se dostává do konfliktu s tercií, kterou je v takovém případě často potřeba vypustit. Je lepší použít akord sus4 (viz výše). Značí se 11. Pokud má být undecima jen přidaná do akordu, je lhostejné, jestli napíšeme add11 nebo add4 (ukázka 71). Samotné číslo 11 ve značce znamená automatické přidání septimy (ukázka 72) a podle libosti i nony (ukázka 73).

71-73

 

 

 

 
 

Duodecima
Čistě znějící duodecima je jedna. Podobně jako kvinta.

74

 

 

 

 

Tercdecima
Jsou dvě velká (ukázka75) a malá (ukázka 76). Podobně jako sexty.

75-76

 

 

 

 

 

Velká tercdecima se ve značkách používá odlišně jako velká sexta, i když jde o tentýž tón. Samotná číslice 6 znamená, že se do durového akordu přidá jen velká sexta. Bez toho aniž by se psalo add6 (ukázka 77). Pokud je ve značce maj13, hraje se s velkou sextou/tercdecimou i velká septima (ukázka 78). Pokud je ve značce pouze číslo 13, s velkou sextou/tercdecimou i malá septima (ukázka 79).

77-79

 

 

 

 
 

Odvozené intervaly
Jsou to zmenšené, zvětšené, dvojzmenšené a dvojzvětšené intervaly. Zmenšit a zvětšit lze teoreticky každý interval dle libosti. Pro běžnou praxi mají význam však jen některé.

Zvětšená sekunda
Je součástí mollové harmonické stupnice (mezi šestým a sedmým stupněm). Ve starší hudbě se skladatelé tomuto kroku vyhýbali. Přirozenější je, se k šestému stupni harmonické stupnice v melodii přibližovat zdola, ale k sedmému stupni shora (viz * v ukázce 80). Melodie tak působí přirozeně.

80

 

 

 

 

 

Pokud se v melodii zvětšená sekunda objevuje přímo, působí na sluch Evropana poněkud orientálně.

81

 

 

 

 

Zvětšená kvarta
Někdy také triton – vzdálenost tří tónů. Královna disonancí. V akordových značkách #4 nebo +4 (viz výše). Souběžné zvětšené kvarty zní zajímavě, ale rozhodně ne přirozeně.

82

 

 

 

 

 

 

 

Zmenšená kvinta
Také triton – vzdálenost tří tónů. Sestra královny disonancí – k nerozeznání podobná. V akordových značkách  b5  nebo
- 5 (viz výše).

Zvětšená kvinta
Bez ohledu na souvislosti zní stejně jako malá sexta. Zní ve zvětšených akordech. V akordových značkách #5 nebo +5 nebo jen + (viz výše).

Zmenšená septima
Zní v zmenšeném septakordu, ale ve značkách se samostatně neznačí. Symboly o nebo dim7 jsou značky celý zmenšený septakord.

83

 

 

 

Poznámka: Pokud to lze, je v praxi lepší se dvojitým posuvkám (bb nebo x) vyhnout. Ve značkách by se neměly vyskytovat vůbec.

Zvětšená nona
Zní někdy v nonovém akordu. Ve značce se značí #9 nebo +9 (ukázka 84). Zní taky v alterovaném akordu (ukázka 85).

84-85

 

 

 

 

 

Ostatní odvozené intervaly mají spíše teoretický význam a zejména při psaní akordických značek se hodí spíš vzácně.

 

Přehled intervalů s uvedením počtu půltónů
Na různých nástrojích lze intervaly vyhledávat tak, že si odpočítáte vzdálenost od jednoho tónu k druhému po půltónech. V následujícím přehledu pt = půltónů. Prakticky používané intervaly jsou zvýrazněny.

 

Primy       Nony    
  Čistá prima 0 pt     Velká nona 12+2 pt
  Zvětšená prima 1 pt      Malá nona  12+1 pt
  Zmenšená prima 1 pt     Zvětšená nona  12+3 pt
          Zmenšená nona 12+0 pt
Sekundy       Decimy    
  Velká sekunda 2 pt      Velká decima 12+4 pt
  Malá sekunda 1 pt     Malá decima 12+3 pt
  Zvětšená sekunda 3 pt     Zvětšená decima 12+5 pt
  Zmenšená sekunda 0 pt     Zmenšená decima 12+2 pt
Tercie       Undecimy    
  Velká tercie 4 pt     Čistá undecima 12+5 pt
  Malá tercie 3 pt     Zvětšená undecima 12+6 pt
  Zvětšená tercie 5 pt     Zmenšená undecima  12+4 pt
  Zmenšená tercie 2 pt        
Kvarty       Duodecimy    
  Čistá kvarta  5 pt     Čistá duodecima  12+7 pt
  Zvětšená kvarta 6 pt     Zvětšená duodecima 12+8 pt
  Zmenšená kvarta 4 pt     Zmenšená duodecima  12+6 pt
Kvinty       Terdecimy     
  Čistá kvinta 7 pt     Velká terdecima   12+9 pt
  Zvětšená kvinta 8 pt     Malá terdecima 12+8 pt
  Zmenšená kvinta  6 pt     Zvětšená terdecima 12+10 pt
          Zmenšená terdecima 12+7 pt
Sexty            
  Velká sexta  9 pt         
  Malá sexta 8 pt        
  Zvětšená sexta 10 pt        
  Zmenšená sexta 7 pt        
Septimy            
  Velká septima  11 pt        
  Malá septima 10 pt        
  Zvětšená septima 12 pt        
  Zmenšená septima 9 pt        
Oktávy             
  Čistá oktáva 12 pt        
  Zvětšená oktáva 13 pt        
  Zmenšená oktáva 11 pt